Soňa Procházková, vedoucí komise žákyň metodické rady ČASPV, upraveno do reálu pro odbory SPV metodickou radou ČB.
Přehazovaná je míčová hra, která u žákovské věkové kategorie nahrazuje klasický volejbal a současně je k němu vhodnou průpravou. V České asociaci
Sport pro všechny je tato hra zařazována do pravidelné činnosti hlavně v oddílech žákyň a proto také většina regionů a krajů organizuje přehazovanou jako samostatnou soutěž pro tuto věkovou kategorii.
Na základě častých požadavků na republikových srazech cvičitelek žákyň rozhodla se komise žákyň obnovit a s přihlédnutím ke změnám v pravidlech volejbalu upravit až dosud platná pravidla:
je shodné s hřištěm na volejbal (9 x 18 m), čáry 5 cm široké jsou součástí hřiště. Střední čára pod sítí končí u postranních čar. 3 metry od středové čáry jsou vyznačeny útočné čáry. Všechny čáry musí být ploché a vodorovné. Volný prostor kolem hřiště je min. 3 m, v tělocvičně výjimečné 2 m. Povrch venku je přírodní, v tělocvičně dřevěná podlaha. Nemělo by se hrát na betonu.
je volejbalová, 1 m široká a 9,5 m dlouhá, výška sítě je 200 cm. Hrací délku sítě vymezují anténky umístěné na síti nad bočními čarami.
je také volejbalový, o hmotnosti 270 g, s odchylkou 10 g.
je tvořeno max. 12 hráčkami, z toho je 6 náhradnic. Na hřišti je tedy vždy jen 6 hráček. Každé družstvo může v jedné sadě střídat šestkrát. Střídající náhradnice musí na hřišti zaujmout místo střídané hráčky. Hráčka, která byla vystřídána, může v téže sadě nastoupit ještě jednou, ale jen na místo, kde hraje její náhradnice. Náhradnice může v průběhu jedné sady nastoupit jen jednou.
losuje spolu s kapitány družstev před zahájením utkání volbu podání a strany. Posuzuje, kdy je míč ve hře, kdy je dosaženo bodu a uděluje tresty za porušení pravidel.
se může hrát na 2 (3) vítězné sady. V případě nerozhodného stavu na 3 (5) sad. Jedna sada se hraje na 25 bodů (možno upravit rozpisem na 15 bodů) s rozdílem 2 bodů na konci sady. Není-li dosaženo dvoubodového rozdílu vyhrává družstvo, které první dosáhlo 27 bodů (27:26) (resp. 17 bodů 17:16). Za nerozhodného stavu po 2 (4) sadách se hraje 3. (5.) sada zkráceně na 15 bodů s rozdílem 2 bodů na konci sady. Není-li dosaženo dvoubodového rozdílu vyhrává družstvo, které jako první dosáhlo 17 bodů (17:16). Utkání zahajuje družstvo, které losem vyhrálo podání. (Družstvo, které vyhrálo los, vyhrává možnost volby, může si zvolit bud podání nebo stranu, zvolí-li podání, druhé družstvo si pak volí stranu)
(............ sít ...........)
4 3 2 (přední hráčky)
5 6 1 (zadní hráčky)
Podává pravá zadní hráčka (na nákresu označena č. 1), a to v celém prostoru za koncovou čarou, hodem jednoruč vrchem. Podávat může v běhu i ve výskoku. Při podání nesmí překročit, ani se dotknout zadní čáry. Po provedení podání může dopadnout do hřiště. Podání se musí odehrát do 5 sekund po zapískání rozhodčího. Míč musí přeletět přes síť do soupeřova pole, nesmí se dotknout anténky, ale může se dotknout sítě. Družstvo, které podání získalo, musí před jeho provedením postoupit o jedno místo ve směru hodinových ručiček. (Na nákresu 1 na místo 6, atd.) Družstvo, které podání přijímá, musí v tu chvíli dodržet základní postavení. (Tzn., že např. hráčka 1 musí mít za sebou hráčku 2 a před sebou hráčku 6.) V průběhu hry mohou však postavení libovolně měnit (přebíhání, jako ve volejbalu).
Míč je možno chytit rukama nebo odrazit kteroukoliv částí těla (i nohama). S míčem v rukou se smí udělat výkrok, je možné jej odehrát ve výskoku. Míč se přihrává obouruč vrchem. K zahrání míče do pole soupeře má družstvo možnost max. 3 dotyků, chycení nebo odraz. Pokouší-li se více hráček chytit míč, například chytí-li míč dvě hráčky současně, počítají se družstvu 2 dotyky. Výjimku tvoří míč zpracovaný po bloku (viz kap. „Blok".) a míč zpracovaný po smeči, kdy může hráčka zpracovat míč dvěma částmi těla po sobě, např. nohou (hlavou) a chycením (odrazem). Míč musí přeletět přes síť mezi anténkami, nesmí se jich však dotknout. Hráčky nesmějí vstoupit do soupeřova pole, přešlápnout středovou čáru, ani se dotknout sítě, kteroukoliv částí svého těla.
je prudké odehrání míče do soupeřova pole ve výskoku, a to jednoruč i obouruč. Smečovat mohou všechny hráčky, hráčky zadní (1,6, 5) se však musí odrážet až z obranného pole, tedy za 3m útočnou čarou.
je vytvoření „obranné hráze" z paží bránící hráčky (hráček) na síti tak, aby útok soupeřek (podání nelze blokovat) bud' neprošel přes síť nebo byl alespoň ztlumen. Blokovat mohou jen hráčky přední řady (2, 3, 4), a to samostatně nebo ve dvojici, případně trojici, jednoruč i obouruč. Blok se nezapočítává do dotyků míče, takže kterákoliv z blokujících hráček může bezprostředně po bloku hrát znovu, nebo míč zpracuje další spoluhráčka. V obou případech se až tento zásah počítá jako první dotyk míče. Blokující mohou přesahovat rukama přes sít, nesmějí se jí však dotknout a rovněž se nesmějí míče dotknout dříve, než provedou soupeřky útok.
je logickým cílem celé hry. Získává jej družstvo, které svým podáním nebo útokem způsobí, že soupeři spadne míč na zem do vlastního hracího pole nebo jej sice zpracuje, ale tak, že spadne na zem mimo hrací plochu soupeře. Chyba je i dotyk míče cizího tělesa nebo anténky. Každá chyba soupeře je zisk bodu a současně i zisk podání, jestliže předtím podával soupeř.